TOP 14 míst v Arménii

Země hor a stovek klášterů na pomezí Evropy a Asie. Tak by se ve zkratce dala popsat Arménie, která leží ve stínu sousední Gruzie a turisty je zatím opomíjena. A to je škoda, protože rozhodně má co nabídnout. Až uvidíte žigulíky a volhy, uslyšíte řinčení klaksonů, na silnicích budete kličkovat mezi výmoly a krávami a nedokážete si přečíst jediný nápis, možná zažijete kulturní šok. To je jen něco z toho, co dělá Arménii Arménií. Pojďte si přečíst dál, proč byste sem měli vyrazit ještě letos.   

Jakmile se trochu rozkoukáte, tuhle malou zemi v srdci Zakavkazska si zamilujete a nebudete ji chtít opustit. Chudí, ale velmi přátelští lidé, kteří vás kdykoliv rádi pohostí, historické památky uprostřed nádherných scenérií, rozmanitá krajina s listnatými lesy, polopouští i čtyřtisícovkami, lahodný koňak a výtečná gastronomie.

Co byste měli vidět v Arménii? Nechte se inspirovat následujícími tipy.

1. Jerevan

Hlavní město Arménie leží v nadmořské výšce téměř 1.000 m a zdánlivě hned za městem se za hezkého počasí tyčí a rýsuje silueta hory Ararat (5.137 m), která se nachází na hranici s Tureckem. Jerevan patří mezi nejdéle trvale osídlená města na světě. Původní sídlo zde bylo založeno už v 8. století př.n.l. a postupně se stalo kulturním a obchodním centrem.

Bohužel v průběhu dějin bylo několikrát postiženo zemětřesením, přičemž následky toho posledního z roku 1988 byly obzvlášť destruktivní. Proto ve městě nenajdete příliš historických budov a památek. Přesto je dnes Jerevan se svým milionem obyvatel příjemné město plné velkých bulvárů, nákupních tříd, parků, fontán, impozantních budov, muzeí a zahradních kaváren.

Mezi zajímavostmi stojí za zmínku Modrá mešita z 18. století, živé Náměstí Republiky kruhového tvaru s fontánou, která ve večerních hodinách „tančí a zpívá“, obrovské Státní muzeum arménské historie, Památník arménské genocidy nebo betonové Kaskády, které vám nabídnou impozantní výhled na celé město a horu Ararat. Máte-li rádi koňak, pak nesmíte vynechat lihovar Ararat, do které se můžete vydat na prohlídku spojenou s ochutnávkou tohoto nápoje jantarové barvy.

Jediným negativem je, že v létě se město mění na výheň a v rozpálených ulicích se nedá vydržet. Jerevan tak ožívá až po západu Slunce a žije rušným nočním životem.

2. Chrám Garni

Asi 30 km od Jerevanu na kraji hluboké rokle řeky Azat najdete unikátní a výjimečnou stavbu. Jediný antický chrám v Arménii vybudovaný v iónském stylu. Byl postavený pravděpodobně v roce 77 n.l. a zasvěcen pohanskému bohu slunce Mitrovi. Tehdejší helénský chrám obklopený sloupovím byl součástí palácového a pevnostního komplexu. V 17. století byl ale zničen zemětřesením a válečnými boji, proto dnes můžete obdivovat zrekonstruovanou podobu z 20. století.

Nemá žádná vrata ani dveře, takže sem proniká spousta denního světla. V noci je zase chrám krásně osvětlen. Při podrobnější prohlídce objevíte na některých kamenech arabské nápisy svědčící o útocích sousedních států, vedle chrámu stojí ruiny římských lázní a zříceniny kostela ze 7. století. Areál je to poměrně malý, ale stojí za vidění. Vstupné je 1.000 AMD.

3. Klášter Geghard

Pouhých 10 km od Garni se v tomtéž údolí řeky Azat nachází jedinečný klášter Geghard. Obě památky tak hravě zvládnete navštívit během jednoho výletu. Klášter byl založen již ve 4. století a je klenotem Arménie. Zvenku celkem obyčejný kostel s kaplí ukrývá spoustu zákoutí, hrobek a kapliček, které jsou ukázkou křesťanské architektury. Většina kaplí pochází ze 13. století.

V jedné z nich je pohřební komora, kde byl pochován princ Papaq Proshian se svou ženou. Obdivovat tady taky můžete rodinné erby vytesané do skály nebo starobylé chačkary (kamenné sloupy s vyřezávanými motivy květin, zvířat, geometrických vzorů, velmi často ozdobené křížem). Nejzajímavější na klášteru je to, že byl vytesán do skály. Ze skalního masivu jsou celé klenby, sloupy a místnosti.

Ze shora pak dovnitř pronikají proudy světla, což vytváří mystickou podívanou. Název Geghardavank, zkráceně Geghard, znamená klášter kopí, protože tu byla uchovávána část kopí, jímž byl na kříži probodnut Ježíš Kristus. Dnes už tady žádné kopí nenajdete, nicméně stále sem proudí davy poutníků a turistů. Pokud okolí kláštera trochu projdete, zjistíte, že ve skalách byly vytesány i cely a pokoje, v nichž přebývali mniši. Velká část těchto místností byla v průběhu staletí zasypána po zemětřeseních. Pro svou unikátnost byl celý komplex zapsán na seznam UNESCO. Vstup je zdarma.

4. Klášter Khor Virap

Jen několik málo kilometrů od turecké hranice, téměř na úpatí majestátní hory Ararat, stojí starověký klášter, který je spojován s počátky křesťanství v Arménii. Jeho název v překladu znamená „hluboká studna“, protože tehdejší pohanský král Tiridates III. nechal uvěznit Grigora Lusavoriče, budoucího Řehoře Osvětitele, do hluboké kobky pod místem dnešního kláštera za to, že odmítl obětovat pohanské bohyni.

Po dlouhých 13 letech soužití s hady a štíry byl Řehoř osvobozen, král konvertoval ke křesťanství a vyhlásil Arménii první zemí, kde se křesťanství stalo národním náboženstvím. Kobku, ve které byl Řehoř vězněný, můžete dnes navštívit, pokud slezete po kolmém, železném žebříku v boční kapli vedle oltáře. Khor Virap je tak pro svou minulost významným poutním klášterem, ke kterému denně míří davy lidí.

Nedivte se, až v okolí před jeho vstupem uvidíte prodávat holubice. Lidé je zde často vypouštějí pro štěstí s nadějí, že poletí k nedalekému Araratu, který se sice nachází na druhé straně uzavřené státní hranice s Tureckem, nicméně dodnes je symbolem Arménie. Klášter není výjimečný jen svou minulostí, ale právě i svou polohou. Je umístěný na pahorku a za dobrého počasí uvidíte v celé své kráse mohutnou pětitisícovku s po celý rok zasněženou špičkou. Vstup do kláštera je zdarma.

5. Průsmyk Selim

Průsmykem, který dnes spojuje jižní část země s jezerem Sevan, kdysi procházela část Hedvábné stezky. Výchozími body jsou města Yeghegnadzor na jihu nebo Martuni na břehu jezera. Nejvyšší bod průsmyku leží v nadmořské výšce 2.410 m a přístupný je po silnici plné serpentin pouze od května do října. Průsmyk totiž bývá po velkou část roku zavalen sněhem. Kousek pod vrcholem průsmyku stojí na rovném plácku s výhledem na jižní stranu údolí kamenná budova karavanseraje. Že tohle slovo slyšíte poprvé?

Nazýval se tak orientální hostinec, většinou umístěný u hlavní obchodní silnice, který sloužil jako odpočinkové místo pro karavany (nikoliv auta, jak je známe dnes, ale skupiny lidí putujících se zvířaty za obchodem). Zpravidla se jednalo o velké honosně zdobené stavby. Karavanseraj Selim je ale trochu jiný, protože musel odolávat nepřízni počasí.

Je to asi 20 m dlouhá kamenná budova bez oken, postavená v roce 1332. Dnes je sice již prázdná, ale výborně zachovalá (resp. zrenovovaná). Jediný vchod do budovy je z předsíně sousedící s hlavní stavbou. Bývaly zde dva nápisy – v perštině a arménštině. Perský nápis byl téměř zničen vandaly, ale ten arménský můžete objevit v pravém horním rohu hned za vstupem.

Budova byla postavena z čedičových bloků a má sedlovou střechu z kamenného šindele. Hlavní hala byla rozdělena do tří lodí, vpravo a vlevo od hlavní haly spala zvířata, cestovatelé spali v oddělené místnosti. Když dnes do prostoru karavanseraje vstoupíte, jako byste se vrátili o 700 let zpátky. Otvory ve střeše proniká sluneční světlo a celý prostor magicky osvětluje.

6. Údolí Yeghegis

Chcete-li poznat život místních a uniknout davům, vydejte se do překrásného údolí obklopeného štíty hor. Snadno tady strávíte den nebo dva. Údolí a svahy hor jsou plné malých vesniček, klášterů, středověkých kostelů a pevností. Na hlavní silnici v městě Yeghegnadzor odbočte směrem na Shatin, kde se držte vpravo a dorazíte do malé vesnice Yeghegis.

Stojí tady tři kostely, které jsou sice trochu ukryté mimo hlavní cestu, ale vedou k nim ukazatele. Zaparkujte auto na hlavní silnici a udělejte si procházku ke kostelům Surp Astvatsatsin z 18. století, Surp Karapet ze 13. století a Surp Zorats ze 14. století, který má venkovní oltář.

Hned za vesnicí se u stejnojmenné řeky nachází další unikát, kterým je 800 let starý židovský hřbitov (GPS 39.8681689N, 45.3624892E). Na některých náhrobcích jsou ještě dnes patrné nápisy v hebrejštině. Nejstarší náhrobní kámen nese letopočet 1266. V údolí je ještě spousta dalších zajímavostí jako pevnost Smbataberd, klášter Arates Vank nebo Tsakhatskar. K některým z nich se dostanete jenom pěšky nebo terénním autem.

7. Vinařská oblast Areni

Arménie není známa jen svými přírodními krásami a starobylými kláštery, ale také pradávnou výrobou vína. Se sousední Gruzií se Arménie přetahuje o to, která ze zemí je kolébkou v pěstování a výrobě vína. Ať je to, jak chce, pravda je, že vína z obou zemí jsou skvělá (i když v Arménii se vinná réva používá především k výrobě brandy a koňaku). Bohužel sovětská éra neměla na arménské vinohradnictví příliš dobrý vliv, ale postupem času se produkce vína opět začala zvyšovat a především zkvalitňovat.

Vinná réva se pěstuje hlavně v údolí pod Araratem, kde se vyrábějí dezertní vína z odrůd Muscadine a Saperavi, a dále v oblasti Vayots Dzor s vesnicí Areni, jejíž vinice se šplhají až do nadmořské výšky 1.600 m. Pochází odtud tmavě červená tělnatá odrůda Areni Noir. Ostatně právě poblíž vesnice Areni objevili archeologové v roce 2007 v jeskynním komplexu, dnes nazývaném Areni-1, pozůstatky vinařství starého 6100 let.

Nalezeny byly lisy na víno, které fungovaly tak, že šťávu z hroznů vymačkávaly bosé lidské nohy. Obrovské nádoby na víno zakopané v zemi, pohárky na pití či střepy nasáklé vínem můžete v jeskynním komplexu dnes osobně obdivovat. Jen pro zajímavost musím ještě uvést, že v těchto jeskynních byla také nalezena údajně nejstarší kožená bota na světě. Ta je dnes uložena ve Státním muzeu v Jerevanu.

Ubytujete-li se ve vesnici Areni, každý hostitel vám nabídne své domácí více či méně kvalitní víno. Pokud ale budete chtít profesionální ochutnávku s asi 20 minutovou prohlídkou vinařství a výkladem, zajděte do vinařství Hin Areni. Umí tam anglicky, jejich vína jsou lahodná a lahve si můžete koupit i s sebou.

8. Klášter Noravank

Arménie má mnoho klášterů a kostelů, které na první pohled vypadají stejně. Při podrobnějším zkoumání ale zjistíte, že každý je jiný, něčím výjimečný a všechny mají své kouzlo. To jim dodává především umístění s nezapomenutelnými scenériemi. Klášter Noravank (v překladu Nový klášter) je ukrytý uprostřed červených skal nedaleko proslulé vinařské vesnice Areni.

Už samotná cesta ke klášteru je velkým zážitkem. Při projíždění osmikilometrovým kaňonem plných jeskyň a oranžovo-červených skal nebudete vědět, kam se dřív koukat. Hlavní zajímavostí tohoto kláštera ze 14. století je dvoupodlažní kostel Surb Astvatsatsin (Svatá Matka Boží). Do druhého patra totiž vstupujete po velmi úzkém kamenném schodišti přilepeném na fasádě budovy. Připravte se, že polezete po čtyřech.

Uvnitř je kostel prázdný, přesto je jeho atmosféra omračující a magická. Obzvlášť k večeru, kdy měkké světlo zapadajícího slunce proniká různými otvory dovnitř. Vydejte se za brány kláštera a vyšplhejte pár metrů po skalách. Naskytne se vám dechberoucí výhled na klášter s červenooranžovými horami v pozadí. Cestou ke klášteru nezapomeňte zastavit u jeskynního komplexu Areni-1.

9. Zorats Karer

Uprostřed Arménie, poblíž města Sisian, se nachází náhorní plošina s 223 menhiry starými skoro sedm tisíc let. Jakýsi arménský Stonehenge. Některé z nich jsou vztyčené (odtud pochází název místa – česky „kamenní vojáci“), jiné leží na zemi a nesou stopy eroze. V některých z kamenů jsou provrtané otvory s průměrem několika centimetrů, jejichž původ není dosud zcela vyjasněn.

Jedna z teorií říká, že otvory sloužily k pozorování vesmírných těles či jako pomocníci v astronomii. Menhiry jsou pravidelně uspořádány. Centrální kruh tvoří asi 40 vztyčených kamenů a uprostřed je nízký kamenný objekt připomínající oltář. Od kruhu jdou pak dvě ramena kamenů – severní s délkou asi 170 metrů a jižní o něco kratší.

Můžeme si jen domýšlet, jestli místo bývalo astronomickou observatoří, pohřebištěm nebo „obyčejným“ domovem pradávných civilizací. To už nám dneska s jistotou nikdo neřekne. V každém případě působí magickým dojmem. Pojedete-li do Zorats Karer, navštivte vodopád Shaki vysoký 18 m, jehož vody pohánějí místní hydroelektrárnu.

10. Klášter a pevnost Vorotnavank

Turisty opomíjený komplex stojí v kaňonu řeky Vorotan, asi 12 km od Sisianu. Je zcela nenápadný a svou barvou splývá s okolím. Najdete tady spoustu zachovalých chačkarů, hřbitov, kostel z 11. století a pozůstatky kamenné zdi, která sloužila jako obrana před invazemi cizích vojsk. Kdysi zde bývalo rušné obchodní centrum s dílnami, obchody či církevními semináři.

Na první pohled vás možná klášter neupoutá a přijde vám stejný jako ostatní, ale na chvíli si sedněte, rozhlídněte se po okolí a rokle pod sebou, pozorujte ptáky vznášející se ve vzduchu a představte si, jak tady před 1000 lety řemeslníci pracně vytesávaly nádherně zdobené chačkary, jak se tady procházela královna Shahandukht, meditovali mniši nebo jak komplex dobývali a ničili Turkové.

Rázem na vás místo dýchne historií. A když budete mít štěstí, potkáte tady manželský pár, který se o kostel stará a pán vám rád povypráví o jeho historii (samozřejmě v ruštině). Od kláštera sjeďte do vesnice Vorotan, projděte se po starém kamenném mostě (GPS 39.4842408N, 46.1390994E), obdivujte unikátní čedičové několik metrů vysoké útvary nebo se vykoupejte v teplých pramenech (za naší návštěvy bohužel částečně znečištěné PET lahvemi, ale třeba budete mít větší štěstí).

11. Klášter Tatev

Dostat se ke klášteru ukrytému v horách je trochu adrenalin. Buď se necháte unášet téměř 6 km na křídlech nejdelší lanovky na světě (Wings of Tatev), nebo nekonečnými, úzkými serpentinami sjedete do kaňonu řeky Vorotan, abyste totéž absolvovali znovu nahoru až do vesnice Tatev (dneska už je tady nová asfaltka, což vám jízdu dost usnadní). Ať už zvolíte jakoukoliv variantu, nebudete litovat.

Výhledy jsou ohromující a cílová stanice vás nadchne. Klášter stojí na skále s dalekými výhledy přes údolí až na karabašské vrcholky. Přes den tady panuje čilý ruch, ale se setměním většina turistů odjede a místo nabývá magickou atmosféru. Klášter byl založen v 9. století a jeho špatná přístupnost ho předurčovala k tomu, aby se zároveň stal obranným komplexem.

Kdysi býval klášter vyzdoben bohatými freskami, většinu z nich však už dnes nespatříte.  Zajímavostí tohoto místa je i osmimetrový kamenný sloup zakončený chačkarem, který se při dotyku nebo chvění kýval. Byl proto používán jako varování před blížícím se zemětřesením nebo přicházejícími vojsky. V 17. století byl klášter opevněn, byly vybudovány jídelny a knihovny.

Ve svých nejlepších dobách tady údajně žilo až 600 mnichů. Byla by ale škoda navštívit jen klášter, protože okolí vesnice má co nabídnout. Vydejte se na pěší túru na nedalekou horu Petroskhach (2.031 m) s nádherným výhledem na údolí řeky Vorotan nebo podnikněte celodenní přechod údolí do vesnice Harzhis. Pokud pojedete do Tatevu autem, stavte se cestou na dně kaňonu u Ďáblova mostu nebo se vykoupejte v teplých pramenech.

12. Jezero Sevan

Největší jezero v Arménii je zároveň jedním z nejvýše položených na světě. Najdete ho v nadmořské výšce 1.900 m a díky své poloze je oblíbeným cílem odpočinku a úniku z rozpáleného Jerevanu. Nabízí bohaté sportovní vyžití od koupání, přes windsurfing, projížďky na lodi až po rybaření. Více navštěvovanější a obydlené je západní pobřeží, ale pokud máte rádi klid a odpočinek bez davů, pak vám doporučuji pobřeží východní.

Je tam sice horší infrastruktura a méně možností ubytování, zato voda je mnohem čistší a barvu mění podle toho, jak svítí sluníčko. Až vás odpočívání přestane bavit, vydejte se ke klášteru Sevanavank z 9. století. Tiše shlíží ze skal na vody jezera a horské hřebeny Arménské vysočiny. Klášter byl původně postaven na ostrově, ale v důsledku klesajících vod jezera je k němu dnes možné dojít pěšky či dojet autem.

Z ostrova se stal poloostrov v době vlády Stalina, kdy byla hladina vody uměle snížena až o 20 metrů z důvodu napájení hydroelektrárny. Rozloha jezera se tak výrazně zmenšila a tím pádem zanikl i vodní život. V současné době panuje snaha o obnovu původního stavu, voda je čistější a žije tady mnoho druhů ryb včetně pstruha sevanského.

13. Horská oblast Dilijan

Vysokohorská oblast s nádhernou scenérií a příjemným podnebím bývala útočištěm bohémů (skladatelů, malířů nebo spisovatelů), kteří sem unikali před vedrem, tvořili tu a odpočívali. Centrem oblasti je stejnojmenné lázeňské město ležící v nadmořské výšce 1.500 m. Okolní lesy, alpské louky, hory Malého Kavkazu a jezera lákají k pěší turistice, cyklistice nebo třeba „jen“ pořádání pikniků a odpočívání.

Tradiční domy v této oblasti mají široké, zdobené arkýře a sedlovou střechu. V okolí města byla v 10. až 13. století postavena centra náboženství a kultury jako klášter Jukhtak Vank, Haghartsin nebo Goshavank. Pokud jste milovníci pěší turistiky, snadno v okolí Dilijanu strávíte několik dní.

Je tady totiž hustá síť turistických stezek, z nichž si vybere každý. Od krátkých procházek přes půldenní treky až po několikadenní přechody vrcholků Malého Kavkazu. Výborné informace včetně mapy vám poskytnou v informačním centru v Dilijanu (Tsaturyan Street 15).

14. Hora Aragats

Nejvyšší hora Arménie je sopečného původu. Sopka se při svém posledním výbuchu roztrhla a vytvořila čtyři oddělené vrcholky, mezi nimiž je hluboký kráter. Na všechny vrcholy se dá vylézt a zdolat ty nejnižší není tak složité, jak by se možná mohlo na první pohled zdát. Nejvyšší vrcholek (severní) dosahuje výšky 4.095 m n.m. a i v létě je jeho špička pod sněhem.

K výstupu tedy budete potřebovat pořádné vybavení. Nejnavštěvovanější je jižní vrcholek ve výšce 3.893 m n. m., na který zvládnete vyšplhat i s průměrnou kondicí. Západní vrchol (4.001 m n.m.) je strmý a kamenitý, ale s dobrou obuví a trekingovými holemi ho také dokážete slézt. Výhodou celého výstupu totiž je, že až do nadmořské výšky 3.200 m k jezeru Kar’i Lich vyjedete autem.

K jižnímu vrcholu dojdete po necelých 3 hodinách a naskytne se vám úžasný výhled na kráter a ostatní vrcholy. Pokud budete mít dost sil, můžete pokračovat k dalším vrcholům. Pamatujte ale, že zdolat všechny čtyři během jediného dne je velice náročné. Podrobnosti o výstupu na Aragats si přečtěte v samostatném článku.