Nespoutaná Andalusie – co vidět za 15 dní

Toužíte po obdivování starodávných památek, odpočinku na rozlehlých plážích, výšlapech do hor, adrenalinu v býčích arénách a nekončících večerech v rytmu flamenca nad sklenkou lahodného červeného vína a věhlasných tapas? Pak musíte vyrazit do Andalusie na jihu Pyrenejského poloostrova. Co vidět v Andalusii?

Andalusie je regionem pozoruhodných přírodních krás. Andaluská krajina, od zasněžených vrcholků pohoří Sierra Nevada až po zvlněné kopce na venkově, je nádherná. Region se také může pochlubit jedněmi z nejúžasnějších pláží v Evropě s kilometry zlatavého písku a křišťálově čistou vodou.

Bonusem je, že Andalusie patří k nejteplejším místům Evropy, takže sem klidně můžete jet i mimo letní měsíce, kdy už nebudete padat úmorným vedrem. Ještě váháte? Pojďte si přečíst, čím vás tahle část Španělska zaručeně dostane a kam se vydat.

Ať už hledáte odpočinkovou dovolenou na pláži, kulturní poznávání nebo dobrodružství v přírodě, Andalusie nabízí všechno z toho.

Andalusie – doprava

Veřejná doprava po Andalusii je dobrá, ale my jsme se nechtěli vázat na časy odjezdů busů a vlaků, tak jsme si půjčili auto. Půjčení aut ve Španělsku je levná záležitost, pokud ho nechcete vrátit na jiném místě než jste si ho vzali. My jsme chtěli udělat opravdu velký okruh a auto jsme si půjčili v Málaze, kam jsme přiletěli, a vraceli ho ve Valencii, odkud jsme odlétali.

Stálo nás to 120 EUR navíc. Půjčovné na 15 dní bylo jinak směšné – 28 EUR. Na mapě máte vyznačená místa, která jsme za 15 dní navštívili. Valencii tam záměrně nedávám, protože už není v Andalusii.

Málaga – brána do Andalusie

Díky častým leteckým spojům je Málaga pro turisty vstupní branou do Andalusie. Má krásné historické centrum, nad kterým se na kopci tyčí hrad, v blízkosti centra jsou i široké pláže. Milovníci umění můžou ve městě obdivovat sbírku Pabla Picassa, místního rodáka. Od Málagy dolů na jih se táhne Costa del Sol (Sluneční pobřeží), kde mohou lidé toužící po odpočinku chytat bronz a nechat se omývat vlnami Středozemního moře.

Pokud nejste vyloženě plážoví povaleči, byla by škoda tady zůstávat, protože pobřeží samo o sobě v této části hezké není. Nám na prohlídku města stačil jeden a půl dne a vyrazili jsme na prozkoumávání dalších částí Andalusie. Podrobného průvodce Málagou najdete v dalším článku.

Olvera – typické „pueblo blanco“

Vybrat v Andalusii to nejhezčí pueblo blanco (bílé městečko) je oříšek. Všechna jsou neskutečně hezká, usazená na vysokém hřebeni se strmými srázy, s úzkými uličkami, ospalým centrem a drsnou minulostí. Ať si vyberete jakékoliv, neuděláte chybu. Navíc při cestě Andalusií narazíte na několik takových městeček, takže jich navštivte víc a pak se sami můžete rozhodnout, které se vám líbilo nejvíc.

Naše první pueblo blanco byla Olvera, dávná skrýš banditů. Dneska je město proslulé olivovým olejem, novoklasickým kostelem a nad ním na skále hnízdícím hradem. Z Málagy jsme tady byli za hodinu a půl (cca 100 km).

Ronda – město na kraji útesu

Město obkroužené masivem Serranía de Ronda nesmíte vynechat. Patří totiž k nejkrásnějším městům v Andalusii, kde se na každém kroku potkává maurská minulost s křesťanskou přítomností. Město má sice skoro 40 tis. obyvatel, ale historické jádro je příjemně malé a klidné, takže se kamkoliv dostanete bez problémů pěšky. Ronda byla založená v 9. století př.n.l. a patří tak k nejstarším španělským městům.

O její historii píše i Hemingway v jeho románu Komu zvoní hrana. V Rondě najdete toreadorskou arénu, ve které se konají býčí zápasy více než 200 let. Projdete-li přes přilehlý park, budete mít celé údolí jako na dlani. Až budete stát na kraji skoro stometrové skalní rokle El Tajo, zatají se vám dech.

Nejlepší výhled na město je ale z údolí. Když přejdete Puente Nuevo (most spojující starou a novou část města), narazíte na několik uliček, které vás nasměrují na dno rokle. Až se pokocháte hučícím vodopádem a majestátním paradorem (hotely umístěné v někdejších hradech, palácích a klášterech) na kraji rokle, vraťte se zpátky do města a vyražte na druhou stranu soutěsky. Najdete tam volně přístupné zahrady, ze kterých uvidíte staré město z druhé strany, a pod vámi bude mohutně burácet řeka. 

Gibraltar – skála plná opic

Gibraltar sice není v Andalusii, ale je to její malý britský soused, kterého stojí za to při putování jižním Španělskem navštívit. Má rozlohu 6,5 km², hranice se Španělskem je dlouhá 1,2 km, z druhé strany je moře. Zvláštním způsobem se tady mixuje španělská horkokrevnost a srdečnost s britskou upjatostí a zdvořilostí. Další zvláštností je, že tady potkáte víc opic (magotů bezocasých) než psů.

Některé mají zuby větší než vlčáci a hledání jídla v batozích turistů je pro ně zpestřením dne, proto si dávejte pozor na věci a nešpulte na ně pusu (jinak na vás zaútočí a pokoušou). Místní obyvatelé si opice hýčkají, protože legenda praví, že Gibraltar bude britský, dokud zde opice budou žít. Vedle opic Gibraltar láká na unikátní polohu a výhled až do Afriky. Ten si můžete užívat ze 426 m vysoké skály (Gibraltaru se přezdívá „The Rock“ – skála).

Na vápencovou skálu, která dřív sloužila jako pevnost, si vyšlápněte pěšky nebo lanovkou (zpáteční jízdenka stojí 15.50 gibraltarských liber). Co dalšího vám může tenhle kousek Británie na jihu Evropy nabídnout? Klasické červené telefonní budky a poštovní schránky, fish and chips a jízdu vlevo.

Cestujete-li po Andalusii autem, doporučuji vám dojet až těsně k hranici (La Línea de la Concepción), zaparkovat v přilehlých ulicích nebo na některém z parkovišť a hranici přejít pěšky. Hned za hranicí bude čekat autobus č. 5, který vás za 2.10 EUR doveze do centra.

Tarifa a Duna de Bolonia – ráj surfařů a písečné duny

Tarifa je přístavní město na jižním cípu Pyrenejského poloostrova (Costa de Luz – Pobřeží světla), kde se setkávají vlny divokého Atlantiku a klidného Středozemního moře. Nejjižnější bod kontinentální Evropy (Mys Tarifa) najdete právě tady. Při dobrém počasí uvidíte pobřeží Afriky (vzdálené jen 14 km) i útes Gibraltaru. Na své si tady přijdou všichni.

Ostré atlantské větry lákají vyznavače windsurfingu, surfingu a kitesurfingu, milovníci písčitých pláží si můžou užívat 10 km dlouhou Playa de los Lances a vody Tarify jsou také jedním z nejlepších míst v Evropě k pozorování velryb a delfínů. Vidět je můžete od dubna do října, kdy se přesouvají mezi Atlantikem a Středozemním mořem. I samotné starobylé město Tarifa stojí za prohlídku.

Cítit se tady budete jako v nedalekém Maroku. Asi 25 km od města na sever po pobřeží najdete evropský přírodní úkaz – přes 30 m vysokou a 200 m širokou písečnou dunu Duna de Bolonia. Leží v přírodní rezervaci Estrechon a vytvořily jí silné větry vanoucí od Atlantiku.  

Cádiz – přímořské město obklopené Atlantikem

Cádiz má výjimečné prvenství – je zřejmě nejstarším městem Evropy, které bylo založené už kolem roku 1 000 př.n.l. Féničany. Největšího rozkvětu město zaznamenalo za doby Kryštofa Kolumba, který odtud vyrážel na svoje výpravy, a potom v 18. století, kdy se stalo centrem španělského obchodu s Amerikou. Dnešní Cádiz je především přístavním městem s rybářským a lodním průmyslem. I když bylo město v dobách španělských válek několikrát vypleněno, můžete i dnes obdivovat pozoruhodné památky.

Jedním z největších lákadel je camera obscura – temná komora ve staré strážní věži Torre Tavira. Camera obscura je schránka s otvorem v jedné stěně. V temné místnosti bez oken je uprostřed vydutá, horizontálně umístěná bílá plocha ve tvaru kruhu, okolo je zábradlí, kolem kterého stojí návštěvníci. Průvodkyně ovládá mechanický systém, otáčí „kamerou“ kolem celé věže a na plátno promítá aktuální dění na ulici.

Zařízení je tak trochu na způsob periskopu, podobně kdysi fungovaly i úplně první fotoaparáty. Až budete mít temnou komoru za sebou, vyšlápněte si nahoru na věž. Je odtud nádherný výhled na celé město a jeho okolí. Kromě toho stojí ve městě za návštěvu katedrála se žlutou kupolí, která vévodí obrovskému náměstí určenému pouze pro chodce, náměstí Plaza de San Antonio s fontánkou obklopenou desítkami květináčů, pobřežní promenáda dlouhá 4,5 km, která vás dovede až k pevnosti Castillo de Santa Catalina (zdarma) nebo dlouhé molo vedoucí k pevnosti Castillo de San Sebastián (zavřená).

V létě si na městských plážích můžete užívat i koupání a výhled na oceán. Dominantou náměstí Plaza San Juan de Diosje městská radnice z 18. století. My jsme byli z Cádizu nadšení a zůstali jsme 2 dny. Vládne tady pohodová atmosféra, mají skvělé tapas a našli jsme tady i jedno z nejlepších ubytování v Andalusii (Spanish Galleon Lodge).

Córdoba – město dvou kultur

Córdoba je jedním z měst, které byste neměli vynechat. Pyšní se impozantní stavbou Mezquita (Mešita) z 8. století s úžasným pomerančovníkovým hájem (Patio de los Naranjos). Uvnitř najdete v pravidelných řadách 856 cihlově-bílých sloupů, které jsou spojeny oblouky, katedrální chór z 18. století s mahagonovými lavicemi a barokním stropem nebo modlitební výklenek se zlatými mozaikami směřující k Mekce.

Ano, čtete správně. Mešita totiž byla postavena v maurském stylu, ale ve 13. století byla přeměněna na křesťanskou katedrálu. Dodnes zde můžete obdivovat pozoruhodnou kombinaci islámských a křesťanských prvků. I proto byla zařazena na seznam UNESCO.

Dál musíte navštívit Alcázar de los Reyes Cristianos (Hrad křesťanských králů), zrestaurovaný římský most Puente Romano, pozůstatky římského chrámu Templo Romano nebo změť křivolakých uliček v židovské čtvrti Judería. Až vás přestanou památky bavit, dojděte si na místní specialitu tortilla de patata do baru Santos v bezprostřední blízkosti Mešity. Podrobného průvodce Córdobou a jejím okolím najdete v samostatném článku.

Granada – perla Andalusie

Úžasné město v nadmořské výšce 800 m n.m. s výhledem na dvoutisícové vrcholky Sierra Nevada se právem označuje jako perla Andalusie. Proto taky počítejte s tím, že tady potkáte trojnásobek lidí než všude jinde. Název města je spojován s granátovým jablkem (granado), které je symbolem města. Hlavním lákadlem města je maurská architektura, jíž vévodí palácová pevnost Alhambra umístěná na kopci nad městem.

Z venku docela obyčejná s holými zdmi, ale uvnitř ukrývající nejkrásnější skvosty. Alhambra je nejlepší ukázkou maurské architektury, kterou v Evropě můžete vidět. Jedinou stinnou stránkou je, že v sezóně tudy projde 6.000 návštěvníků denně, takže si tento skvost v klidu opravdu neužijete. Na kopci proti Alhambře je úžasná stará arabská čtvrť Albayzín, ve které se můžete ztratit na půl dne. Typické pro ní jsou domy zvané cármenes s maurskými dekoracemi a obezděnými zahradami. V labyrintu úzkých uliček najdete mnoho arabských obchůdků a čajoven.

Nezapomeňte se vyšplhat až k Miradoru San Nicolás, nejlepší vyhlídce na Alhambru. Při západu Slunce tady budete bojovat o místo se stovkou podobných horlivců. V Granadě najdete i řadu křesťanských památek, kterým dominuje katedrála a s ní sousedící Capilla Real (Královská kaple), která slouží jako mauzoleum pro katolické panovníky.

Zmínit ještě můžu Monasterio de San Jerónimo založený katolickými panovníky, ve kterém stále žijí jeptišky, Monasterio de San Vicente nebo Huerta de San Vicente, dům, ve kterém pobýval slavný španělský dramatik a básník Federic García Lorca. Granada je také univerzitní město, díky čemuž to tu žije i v noci. Nudit se tady zkrátka nebudete. 

Sierra Nevada – ledový strážce Granady

Byla by škoda, kdybyste návštěvu Granady omezili jen na samotné město. Hodinu jízdy od něj se totiž nachází nejvyšší španělské pohoří, které se táhne v délce 75 km na východ. Právě zasněžené štíty hor, které jsou v ostrém kontrastu s rozpálenou Andalusií, tvoří úžasnou kulisu granadské Alhambry. Ostatně samotný název pohoří znamená v překladu Sněžné hory.

Vrcholky dosahují výšky přes 2.000 m, proto není žádným překvapením, že si tady můžete v zimě zalyžovat a při dobrém počasí se zároveň kochat výhledem na Středozemní moře. Zbytek roku si turisté užívají nekonečného množství pěších tras. Vyhněte se ale období letních prázdnin, kdy je i v horách úmorné vedro.

Jako základnu svých výšlapů si zvolte některou z horských vesniček- Órgiva, Bubión, Treveléz nebo jako my Capileira. Všechny jsou obklopeny majestátními vrcholky hor, z nichž nejvyšší je Mulhacén (3.479 m), a křižuje je několik turistických tras s dechberoucími výhledy. Více si o nekrásnějších túrách v Sierra Nevada přečtete v mém dalším podrobném článku.

Parque Natural Cabo de Gata – majestátní útesy a opuštěné pláže

Pokud vás nebaví lidmi přeplněné a resorty zastavěné pobřeží Costa del Sol a hledáte místo, kam komerce ještě nedorazila, pak neváhejte vyrazit na východní pobřeží Andalusie do provincie Almería. Najdete tady skutečný klenot – tmavé sopečné skály, tyrkysové moře, liduprázdné pláže, nespoutanou přírodu a malé rybářské vesničky. Pro nás byla tahle oblast malým rájem a kdybychom mohli, zůstali bychom déle.

Cabo de Gata je jednou z nejsušších oblastí v Evropě. Krajina je vulkanického původu, hornatá s travnatou savanou. Zajímavostí jsou třeba Salinas de Cabo de gata, solné laguny, u vesnice San Miguel, ke kterým se na jaře stahují plameňáci a další stěhovaví ptáci. Kromě lenošení na prázdných plážích můžete podnikat túry. Tras, které můžete prozkoumat, je bezpočet. My jsme si jako výchozí bod zvolili vesnici San José, kterou jsme měli v listopadu téměř pro sebe.

To mělo ale i stinnou stránku – všechny restaurace byly zavřené, takže jsme si vařili sami v apartmánu. Ale za půvabné kouzlo soumraku v přístavu bez lidí to stálo. Nenáročnou túrou můžete dojít do sousední (ještě menší) osady Los Escullos nebo La Isleta del Moro. Tam i zpátky to je asi 16 km. Na cestu se dobře vybavte pitím a jídlem, protože nebudete mít kde doplnit zásoby.

Další den popojeďte autem do bývalé zlatokopecké osady Rodalquilar a 5 km vzdálené kamenné Torre de los Lobos (Věž vlků), bývalé strážní věže s nádherným výhledem na celou oblast. Auto budete muset nechat zaparkované asi 2 km pod vrcholem, ale výšlap za ten výhled stojí.

Cestou zpátky sejděte až k moři a užijte si sice kamenitou, ovšem liduprázdnou pláž. V listopadu sice byla voda ledová, ale vlezli jsme tam. Pokud byste si přece jenom chtěli užít městský ruch, vydejte se do centra celé oblasti, města Almería, nebo plážového letoviska Mojácar. Pro milovníky toulek, klidu, slunce a nízkorozpočtového cestování je Cabo de Gata ideálním cílem.