Tisíce zlatých pagod a starobylých stúp, buddhistické chrámy, překrásné vápencové hory, mohutné říční toky, panenské deštné pralesy, ženy v barevných vyšívaných šatech, muži v tradičním longyi, ženy, které si krk zdobí zlatými obručemi, akrobatičtí rybáři pádlující jednou nohou, fascinující plovoucí zahrady a všudepřítomní buddhističtí mniši. Na druhé straně ozbrojené konflikty, vojenská diktatura, přírodní katastrofy, prosté bambusové chýše a chudoba. To všechno a samozřejmě mnohem víc je Barma, od roku 1989 oficiálně Myanma. Tajemná země v jihovýchodní Asii, která byla donedávna uzavřená turistům a stále si zachovává své tradice. 

1. Chrámy v Baganu (Paganu)

Když si do jakéhokoliv internetového vyhledávače zadáte „Barma“ nebo „Myanmar“, vykouknou na vás fotky obrovské planiny se stovkami starobylých, kamenných či cihlových chrámů. Země je chrámů plná, ale ty v Baganu jsou raritou a nejvyhlášenější cestovatelskou atrakcí. Tím pádem musíte počítat s největší koncentrací turistů, vyššími cenami a úplně jiným životem, než uvidíte ve zbytku země. Pokud byste ale jeli do Myanmy a Bagan vynechali, jako byste v Myanmě ani nebyli.

Chrámy byly na pláni stavěny už od 9. století a během 200 let jich tu stály přes čtyři tisíce. Bagan byl svého času velkolepým městem, které nemělo ve světě obdoby. Na konci 13. století byl ale vydrancován mongolskými nájezdníky, celá oblast byla na stovky let opuštěna a chrámy pomalu chřadly. K tomu přišlo v roce 1975 silné zemětřesení a většina staveb byla poškozena nebo úplně zničena. Nezachovaly se žádné královské paláce, kláštery ani obytné domy, takže si jen těžko dneska můžeme představit, jak moc muselo být celé území okázalé.

Velká část chrámů, která byla opravena, stojí na rozlehlé pláni mezi městy Nyaung U, Starý Bagan a Nový Bagan. Jsou dvojího druhu, buď stúpy se zvoncovitými věžemi, nebo chrámy stupňovité, pyramidové (tzv. gu). Dříve se mohlo na terasy některých chrámů vylézt a pozorovat z nich dechberoucí západy nebo východy Slunce. Dneska už je to bohužel zakázané, ale nejde se tomu divit. Při množství turistů, kteří chrámy denně navštíví, by z nich brzy zase nic nezbylo. A to by byla obrovská škoda. Připravte se na to, že tady snadno strávíte 3 dny.

Něco navíc: Chrámy objíždějte na elektrickém skútru, na kolo je planina moc rozlehlá. Přes den bývá úmorné vedro, takže vyražte brzy ráno, přes poledne načerpejte síly v chládku a vraťte se k večeru.

2. Jezero Inle

Viděli už jste rybáře, jak na jedné noze balancují na loďce, veslem provlečeným na druhé noze mezi nártem a podkolením pádlují a přitom zručně tahají sítě z vody a loví ryby? Že ne? Tak musíte vyrazit ke sladkovodnímu rozlehlému jezeru Inle v nadmořské výšce téměř 900 m. Po chrámech v Baganu patří k nejvýznamnějším turistickým atrakcím země. Za svítání nasedněte na úzkou dlouhou dřevěnou loď a spolu s kormidelníkem se vydejte na celodenní výlet po jezeře. Okouzlí vás plovoucí vesnice a zahrady, buddhistické pagody, dílny s výrobou šperků a hedvábí nebo ženy z etnika Inthů s dlouhými krky. A pokud byste si chtěli koupit nějaké suvenýry nebo třeba jenom zeleninu, zavítejte na tvz. pětidenní trh. Jedná se o živý mobilní trh, který putuje po jezeře a vesnicích kolem něj v pětidenních intervalech. V každém ubytování zjistíte rozpis, na kterém místě trh v daný den najdete.

Něco navíc: brzy ráno a pozdě odpoledne máte možnost vidět opravdové rybáře v akci. Ti ostatní jenom profesionálně „pózují“ a trpělivě stojí na jedné noze se sítí v ruce, dokud cvakáte foťákem. Pak jim za to samozřejmě dáte spropitné. Řekněte svému kormidelníkovi, že chcete vidět ty „pravé“.

3. Yangon (Rangún)

Bývalé hlavní město Myanmy se sedmi miliony obyvateli není na první pohled nijak malebné. Bylo naším výchozím bodem, do kterého jsme dorazili ze sousedního Thajska, a ze začátku to byl šok. Dlouholeté boje a války, ničení země, státní restrikce a vojenská diktatura se hodně projevily na životní úrovni Barmánců, která se zvedá jen hodně pomalu. Ve velkých městech je to vždycky viditelnější než na venkově. Kombinace chátrajících budov, dopravních zácp, rušných tržnic pod širým nebem, buddhistických památek a koloniální architektury ale dělá město vzrušujícím.

Když jsme překonaly kulturní šok, navštívili jsme impozantní Schwedagonskou pagodu posázenou zlatem, diamanty a dalšími drahými kameny, přímo v centru města na hlavním kruháku jsme obdivovali 2000 let starou pagodu Sule Paya, ve které jsou uchovány Buddhovy vlasy, dali jsme si skvělé kafe a koupili první suvenýry v krásné tržnici Bogyoka Aung Sana, prohlédli jsme si koloniální budovy radnice, soudu a ministerských úřadů, a křížem krážem jsme v Čínské čtvrti procourali rušné ulice plné stánků s výborným a levným jídlem. Ve městě najdete spoustu dalších pagod, chrámů, zlatých soch Buddhy nebo krásné jezero Kandawgyi s velkým parkem. Záleží jen na vašich časových možnostech. Na nasátí atmosféry země byl nakonec Yangon tím pravým místem.

Něco navíc: Na yangonském vlakovém nádraží na nástupišti 6 a 7 nasedněte do místní lokálky, která za 200 MMK (3 Kč) objíždí město. Okruh má 38 stanic, je dlouhý 50 km a jízda trvá 3 hodiny. Nemusíte ale absolvovat celý okruh, nastupovat a vystupovat můžete kdekoliv. I krátký úsek je zážitek, protože vagóny vlaku jsou živým tržištěm. Připravte se na hlavu na hlavě, vedro a kolébavou jízdu, která s vámi bude házet sem a tam.

4. Pagoda Kyaiktiyo

Na autobusovém terminálu v městečku Kin Pun nasedněte spolu s dalšími 45 lidmi na korbu jednoho z velkých nákladních aut a vydejte se na šílenou 45 minut trvající jízdu po klikaté silnici vzhůru do hor, kde cesta končí. Odtud už za pár minut dojdete pěšky k masivnímu zlatému balvanu, který popírá zákony gravitace. Nehnutě totiž balancuje na kraji skály. Je celý obalený zlatými lístky poutníků a buddhistů a na jeho vrcholu stojí malá zlatá stúpa.

Kyaiktiyo znamená Zlatá skála, proto je zlato všude, kam se podíváte. Viklan je hlavním poutním místem Barmánců, mnichů i běžných věřících, kteří meditují před zlatými sochami Buddhy nebo pod viklanem. Podle legendy udržuje viklan svou dokonalou rovnováhu díky naprosto přesně umístěnému Buddhovu vlasu ve stúpě. V okolí je umístěno několik dalších stúp a svatyň, ale také stánky s jídlem, tržnice a několik hotelů. Všechno to dohromady působí trochu kýčovitě, ale má to své kouzlo. Pokud nebude mlžný opar, budete se navíc moct kochat výhledy do dalekého okolí.

Něco navíc: Pokud jsi muž, přejdi po malém můstku až přímo k viklanu a přilep na něj svůj zlatý lístek. Pokud jsi žena, nezbývá ti nic jiného, než zůstat za ohrádkou a pozorovat to z dálky:-)

5. Hpa An

Malebné město na břehu řeky Thanlyin (Salwin) je obklopené dramatickou horskou scenérií, vápencovými jeskyněmi, rýžovými políčky a jedinečnou přírodou. V samotném městě příliš zajímavostí nenajdete, ale jeho okolí stojí za prozkoumání. Výlet začněte v jeskyni Kaw Ka Thawng, jejímuž interiéru vévodí stovky soch Buddhy, a na cestě kolem jeskyně stojí v řadě desítky soch mnichů. Je to pravda trochu kýčovité, ale krajina kolem jeskyně s vápencovými kopci je naprosto úchvatná. Pokračujte ke koupališti Yae Ta Khon a spolu s místními osvěžte svoje tělo ve studené vodě vytékající z jeskyně.

Další zastávkou jsou Lumbini Buddha Garden, což nejsou typické zahrady, ve kterých byste se mohli projít nebo odpočinout. Je to spíš přehlídka tisíce identických soch sedících Buddhů. Pokud máte čas a dostatek síly, můžete odtud vyrazit na strmý a namáhavý výšlap na horu Zwegabin, nejvyšší horu celé oblasti. Po výstupu na vás čekají nádherné výhledy a taky malý klášter se stúpou, ve které je uchováván (jak jinak) Buddhův vlas.

Poslední zastávkou je buddhistický klášter s pagodou Kyauk Kalat. Pagoda stojí uprostřed malého jezírka na vrcholku vápencové skály, ze které jsou nádherné výhledy na okolí a horu Zwegabin. Velkou atrakcí je i obrovská jeskyně Saddan se sochami Buddhy. Po návratu do města se běžte občerstvit na živý večerní trh, kde ochutnáte všechny místní speciality od exotického ovoce, šanských nudlí, ryb a plodů moře až ke smaženým švábům a červům.

Něco navíc: z malého přístaviště pod Shweyinhmyaw pagodou přejeďte přívozem řeku a na protějším břehu vyšplhejte na horu Hpa-Pu s krásným výhledem na široké okolí.

6. Mawlamyine

Hlavní město Monského státu působí na první pohled zanedbaně, fádně a nevzhledně. Leží mimo hlavní turistické trasy, navíc v oblasti, která byla ještě před několika lety uzavřena. Ani dnes tady moc zahraničních návštěvníků nepotkáte. Dříve ale bylo bohatým městem s přístavem zaměřeným na vývoz týkového dřeva a v letech 1826 až 1852 dokonce bylo hlavním městem Britské Barmy. Britský vliv je tady vidět dodnes, byť město svou hvězdnou slávu dávno ztratilo. Kombinace nádherných koloniálních staveb, zlatých stúp, mešit, hřebenů hor na jedné straně a široké řeky na straně druhé dělá město atraktivním.

Při večerní procházce poloprázdnými ulicemi na vás dýchne zvláštní melancholie. Není divu, že právě tady hledal ve 20. letech 20. století britský spisovatel George Orwell (jehož matka se tady mimochodem narodila) inspiraci pro svou knihu Barmské dny. Jejím tématem je rasismus, kolonialismus, korupce a hledání sebe sama v cizí zemi. Mezi nejnavštěvovanější památky města patří Kyaik Than Lan Pagoda. Kromě nádherné architektury a působivé zlaté stupy nabízí jedny z nejúžasnějších výhledů na město. Pokud hledáte nejlepší místo pro západ nebo východ Slunce v Mawlamyine, vyražte sem. Kolem hlavní pagody je navíc dalších 34 malých zlatých pagod.

O pár kroků vedle nahlédněte do klášterního komplexu Yadanar Bon Myint, který byl původně královskou rezidencí, nebo k pagodě Mahamuni, která je replikou pagody v Mandalay. V centru města navštivte kostel sv. Patrika nebo první baptistický kostel. A až vás památky přestanou bavit, přesuňte se na nábřeží a nakupte si čerstvé ovoce nebo zeleninu na rušném tržišti pod širým nebem.

Něco navíc: vydejte se na půldenní výlet ke 180 m dlouhé soše ležícího Buddhy Win Sein Tawya a ponořte se do jejího nitra. Je v ní bizarní muzeum o životě Buddhy. Cestou zpátky do města ze zastavte v buddhistickém meditačním centru Pa-Auk Tawya, projděte se obrovskou kvetoucí zahradou a v tichosti pozorujte mnichy meditující v klášteře. Pokud byste sami chtěli proniknout do tajů meditace, stačí se přihlásit na recepci a zadarmo tady strávit několik dní. Připravte se ale na přísný a pevně stanovený režim.  

7. Pláže kolem Dawei

Dawei je relativně malé město s tradičními dřevěnými domy. Spíš než město vás ale okouzlí okolní malé rybářské vesnice, široké a dlouhé pláže s bílým pískem, malé silničky a divoká příroda. Nezůstávejte v Dawei, ale jako základnu zvolte přímořskou vesnici Maungmagan. Leží v zátoce dlouhé 11 km a přes týden budete mít nádhernou pláž skoro jenom pro sebe.

Další den si půjčte motorku a vyražte na jednodenní výlet úzkými silničkami přes kaučukové plantáže a horské hřebeny k opuštěným plážím a malým rybářským vesničkám. Jízda je to místy opravdu dobrodružná a náročná, protože silnice jsou ve špatném stavu, ale nebudete litovat. Nejdostupnější z Maungmaganu je na jih situovaná pláž Tizit s malou rybářskou vesnicí a pláž San Maria s nedalekou Myaw Yit pagodou. Dál na jih najdete překrásnou pláž Grandfather, ke které už ale pojedete minimálně 2 hodiny. Na sever od města můžete vyrazit k pláži Nabule, ale cesta je ve velmi špatném stavu.

Něco navíc: Pokud vám někdo bude doporučovat vesnici a pláž San Lan, vyhněte se jí velkým obloukem. Je to nejšpinavější a nejsmradlavější rybářská vesnice, jakou jsme viděli. Ale třeba jsme jen měli smůlu a v jiném období je to tam hezké.

8. Souostroví Mergui (Myeik)

Město Myeik ležící na jihu země na pobřeží Andamanského moře je vstupní branou k 800 nádherných a téměř opuštěných ostrovů. Myeik byl od zbytku Myanmy odříznut velmi dlouhou dobu, protože pozemní cestování sem bylo zakázáno nebo bylo možné pouze se zvláštním povolením. Buďte tedy připraveni na to, že se ocitnete v trochu jiném světě, a že cizinci jsou tady stále ještě raritou.

Samotné město mě nijak zvlášť nenadchlo. Má rušný a špinavý přístav, do kterého od brzkého rána do pozdního večera přijíždějí velké nákladní lodě i malé rybářské loďky. Na kopci nad městem stojí za vidění Theindawgyi Pagoda nabízející hezký výhled na město, přístav a okolní ostrůvky. Přímo ve středu Myeiku je věž s hodinami, tržnice a spousta domů z koloniální éry.

Hlavním důvodem, proč sem dorazit, jsou stovky ostrovů s panenskou přírodou, bílými opuštěnými plážemi a tyrkysovou vodou. Počítejte ale s tím, že si za výlet budete muset sáhnout hlouběji do kapsy. Pro batůžkáře není cena 80 USD za jednodenní výlet příliš příznivá. Pokud byste chtěli strávit na některém z ostrovů jednu noc, zaplatíte dokonce 200 USD.  

Něco navíc: projděte se večer přístavem a možná narazíte na místního rybáře nebo „podnikatele“, který vás na své lodi k některým z ostrovů doveze za třetinovou cenu. A pokud nechcete nechat nic náhodě, napište mi a já vám dám kontakt na toho našeho. Slíbila jsem mu to.