Orlické hory v severovýchodních Čechách na pomezí s polským Kladskem jsou ideálním místem pro milovníky zimních sportů, cyklistiky, turistiky, ale i lidových staveb, válečných opevnění nebo polorozpadlých kostelů s geniem loci. I když některá místa jsou natolik oblíbená, že praskají doslova ve švech, stále tu najdete taková, kde budete téměř sami.

Vybrala jsem pro vás největší zajímavosti, ale k vidění je tady toho mnohem víc. Věřím, že si sami najdete své oblíbené místo a rádi se sem budete vracet.

Nové Město nad Metují

Pokud bych z celého Orlicka měla vybrat jediné město, pak to musí být Nové Město nad Metují. Je to totiž klenot. Ostatní města mi snad prominou. Historické centrum se tyčí na skále nad řekou Metují a dominuje mu Husovo náměstí s krásně opravenými domy s podloubím a barokním mariánským sloupem. V západním rohu náměstí najdete další skvost.

Zámek rodiny Bartoň – Dobenín s terasovitou zahradou a architektonickými poklady. Zámek i zahrada jsou obklopeny soškami kamenných trpaslíků, které představují alegorii lidských charakterů a vlastností. Ty pocházejí z dílny slavného Matyáše Brauna. Romantická zahrada ve francouzském stylu byla navržena slovenským architektem Dušanem Jurkovičem, který příkop mezi zámkem a zahradou překlenul překrásným dřevěným mostem malovaným ve stylu valašské lidové architektury.

Zároveň se na začátku 20. století postaral o celkovou přestavbu zámku a vybavil ho moderními technickými vymoženostmi jako vodovod, ústřední topení, elektřina nebo telefon. Po prohlídce města se vydejte na krátkou procházku po turistické červené a pokochejte se výhledy z Juránkovy vyhlídky nebo v opačném směru z Klosovy vyhlídky.

Dřevěný kostel Slavoňov

Jenom 5 km na východ od Nového Města se nachází malá obec Slavoňov, na jejímž okraji stojí starý dřevěný kostel svatého Jana Křtitele z roku 1553 se hřbitovem. Kostel je ukázkou lidové architektury a byl prohlášen za národní kulturní památku. Nahlédněte oknem do interiéru kostela nebo si domluvte návštěvu na faře. Budete tak moci obdivovat malovaný kazetový strop, dřevěnou křitelnici ze 17. století, varhany nebo kazatelnu.

V areálu malého hřbitova je také zděná věžovitá hranolová zvonice, která je nyní opatřena třemi zvony, a roubená barokní márnice. I samotná vesnička stojí za prozkoumání. Najdete tu totiž nádherné roubené chaloupky.

Přírodní rezervace Peklo

U Nového Města nad Metují ještě chvíli zůstaneme a vyrazíme tentokrát 6 km na sever. Dorazíme do krásného hlubokého údolí a výletní osady Peklo při soutoku Metuje a Olešenky. Kdysi tady stával mlýn nazývaný Pekelec, který Dušan Jurkovič přestavěl ve stylu lidové secese na výletní restauraci. Malovaná roubená Bartoňova útulna podává pekelné speciality a na čerty tady narazíte všude kolem, takže se mějte na pozoru.

Útulna je výborným výchozím bodem pro prozkoumávání okolí a romantického údolí. Můžete se vydat podél Olešenky po Jiráskově cestě ke zřícenině středověkého hradu Frymburk, opačným směrem podél Metuje do Nového Města nebo po modré třeba na rozhlednu Sendraž.

Přírodní rezervace Zemská brána

Oblíbeným výletním místem je balvanité údolí řeky Divoká Orlice. Název je odvozen od skutečnosti, že řeka, po staletí tvořící státní hranici, se právě v tomto místě stáčí do vnitrozemí a její údolí tvoří pomyslnou bránu do země České (zdroj: wikipedia). Dominantou celé oblasti je pískovcový kamenný most s jedním obloukem. Od něj se vydejte po zelené naučné stezce (nebo modré turistické) k Pašerácké lávce a cestou romantickým údolím obdivujte vzácné druhy rostlin, vysoké rulové skály a tajemné jeskyně, ve kterých žil slavný zbojník Ledeříček.

V rezervaci si na své přijdou jak milovníci přírody, tak válečné historie. V blízkosti turistické stezky je totiž linie opevnění z let 1936 až 1938. Na břehu řeky stojí např. jednopatrový pěchotní srub R-S 54 „Na potoku“ a spousta lehkých opevnění, tzv. řopíků. Po stezce dojdete také do míst, kde kdysi stával lovecký empírový zámeček Lusthaus. Dnes už ho tady ale nenajdete. Trasa přírodní rezervací je nenáročná, vhodná pro rodiny s dětmi.

Rozhledna Velká Deštná

Na nejvyšším vrcholu Orlických hor, Velké Deštné (1.115 m), stojí 19 m vysoká dřevěná rozhledna. Dříve tu stávala 8 m vysoká rozhledna ve tvaru pyramidy, od podzimu 2019  zdobí vrchol designová ocelová konstrukce obložená dřevem. Rázem se stala jednou z nejhezčích rozhleden v Čechách. Nejkratší ale ne nejjednodušší je cesta z parkoviště v Luisině údolí.

Po zelené dojdete až k rozhledně. Jsou to sice jenom 2 km, ale čeká vás poměrně strmé stoupání. Nahoře budete odměněni výhledy na Rychnovsko, polské Stolové hory a Krkonoše. Abyste nešli zpátky stejnou cestou, vydejte po červené a Pod Jelenkou se napojte na modrou. Pod vrcholem Velké Deštné se můžete občerstvit v malém bufetu a v Luisině údolí budete mít v nohách krásných horských 6,5 km.

S nejmenším převýšením se na rozhlednu dostanete ze Šerlichu po červené Jiráskově hřebenovce (4,5 km), ale zpátky budete muset jít stejnou cestou nebo sejít do Luisina údolí a přes Deštné v Orlických horách si vyšlápnout na zpátky Šerlich. To už je ale výlet na celý den, který jsem vám popsala v tomhle článku.

Rozhledna Šibeník

U obce Nový Hrádek byla na podzim 2020 otevřena netradiční rozhledna Šibeník, k jejíž výstavbě byl použit vysloužilý tubus větrné elektrárny. Po točitém úzkém schodišti vystoupáte do výšky 32 m. Součástí rozhledny je také transformovna, kde bude provozováno infocentrum. Obě stavby jsou propojeny spojovací lávkou, avšak na rozhlednu se dostanete i bez nutnosti návštěvy infocentra. Při výstupu se vám možná budou trochu klepat nohy, ale výhledy za to stojí. Vstupné se neplatí.

Kunštátská kaple

Osamocená barokní kaple kruhového půdorysu je jednou z ikon Orlických hor. Byla postavena v 18. století v nadmořské výšce 1.035 m jako místo sloužící bohoslužbě dřevařských dělníků. Původní dřevěná stavba byla o století později nahrazena kamennou a tuto podobu si zachovala dodnes, i když byla postupně devastována. Její obnova začala až od roku 2000, dnes je zcela opravená, má bílou omítku a šindelovou střechu.

Kaple stojí přímo na Jiráskově (červené) stezce a obklopují ji rašeliniště a slatinné louky. Okolí bylo vyhlášeno chráněným územím. Ke kapli se dostanete ze Zdobnice po žluté nebo z Mezivrší po červené Jiráskově hřebenovce.

Neratov

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově jste určitě viděli alespoň na nějaké fotce. Je to totiž stavba, která u nás nemá obdoby. Původní kostel v barokním stylu byl postaven v letech 1723-1733 a stal se významným poutním místem. Bohužel v roce 1945 byla stavba vypálena a zničena Rudou armádou. Postupně probíhala oprava kostela, ale nikdy nebylo dostatek financí a svého času bylo dokonce rozhodnuto o úplné demolici.

Z té naštěstí sešlo a na začátku 90. let se katolický farář Josef Suchár s partou nadšenců (nyní Sdružení Neratov) ujal kompletní renovace. Díky jejich práci kostel povstal doslova z popela a znovu se stal oblíbeným a živým poutním místem.

Nezapomenutelnou dominantou kostela je unikátní skleněná střecha, kterou můžete pozorovat sluneční paprsky nebo noční oblohu. Kostel totiž nikdy nezavírá. Omezená je pouze otevírací doba věží. Kousek od kostela v zatáčce u silnice se můžete posilnit v místní hospůdce. Funguje v chráněném režimu, kdy v kuchyni i při obsluze pracují lidé s postižením.

Kromě různých dobrot v hospodě ochutnáte i pivo z místního pivovaru. Je nepasterizované a nefiltrované. V Neratově zkrátka vidíte, že i starým zchátralým místům se dá vdechnout nový život.

Tvrze a opevnění

Téměř v celém českém severním pohraničí byla v letech 1935-38 zbudována linie lehkého a těžkého opevnění jako obrana před hrozícím Německem. Ve srovnání s jinými hraničními úseky bylo území Orlických hor s výstavbou nejdále, proto tady na řopíky, tvrze a pevnostní sruby narazíte, i když nebudete chtít. Velká část objektů je zachovalá a také veřejnosti přístupná.

Mezi nejznámější a největší tvrze, které měly tvořit pilíře obrany, patří Dobrošov u Náchoda, Hanička u Rokytnice v Orlických horách a Bouda u Suchého vrchu. Navštívit můžete i samostatné pěchotní sruby jako je R-S 87 Průsek, N-S 47 Jaroslav nebo N-S 82 Březinka. A pokud vám budou stačit lehká opevnění, tzv. řopíky, vyrazte po naučné stezce Opevnění Rokytnicka, která vás přes 14 zastávek dovede od Panského pole až na Anenský vrch.

Cestou budete míjet už zmíněnou Haničku. Záleží jen na vás, jak moc velcí milovníci válečné historie jste a kolik objektů budete chtít vidět. Na mě jich bylo až moc.

Český Hobitín

Na závěr pro vás mám spíš takovou kuriozitu. Pan Svatoslav Hofman, velký obdivovatel příběhů J. R. R. Tolkiena, na svém pozemku blízko vesnice Šediviny navrhnul a vlastníma rukama vybudoval malou Hobití vesnici. Nejedná se o žádnou velkou komerční atrakci. Najdete tu tři Hobití nory, hospůdku Zelený drak a obydlí U Sudu, ve kterém je i malá ložnice.

Všude jsou samozřejmě malé plůtky, předzahrádky a spousta květin a rostlin. Nahlédnout do tohoto malého světa kouzel a fantazie můžete ve všední dny od 14-18 hod. O víkendech chtějí mít majitelé klid a je zavřeno.

Prohlídka není časově náročná, zabere vám max. půl hodiny. Vstupné je dobrovolné, ale doporučuje se 50,- Kč/os. Autem se dá dojet až přímo k domu majitelů, kde je i parkoviště, ale cesta z hlavní silnice je poměrně prudká a úzká.