Kréta je božská! Nejen proto, že se tady podle řeckých bájí narodil a vyrostl Zeus, bůh všech bohů a vládce nebes. Kréta je rozlehlá. Je největším řeckým ostrovem a pátým největším ve Středozemním moři. Kréta je rozmanitá. Plná hor, hlubokých soutěsek, skal, širých planin s divokými kozami krí-krí, olivových hájů, historických měst, nekonečných pláží i malých opuštěných zátok, které omývá tyrkysové moře.

Kréta je nezapomenutelná. Pro každého něčím jiným, ale všichni tady stráví dovolenou podle svého gusta. Týden nebude stačit. Co vidět na Krétě? Jaké památky Kréty navštívit a kdy je nejlepší doba na návštěvu Kréty?

Na severu je Kréta hustě obydlená a hlavně v létě zahrnutá turisty. Po celé její délce vede silnice, ze které je to do přímořských letovisek co by kamenem dohodil. Tady si můžete užívat sladkého nicnedělání na plážích, klábosení s kamarády v hotelovém baru, ochutnávání řeckých specialit v tavernách nebo rušného nočního života.

Vydáte-li se však do vnitrozemí nebo na jih, zažijete více Řecka a narazíte na místa, kde nepotkáte živou duši. Záleží jen na vás, co si vyberete. Pojďte se se mnou podívat, co všechno můžete na Krétě zažít a navštívit.

Heráklion

Na Krétě jsou určitě malebnější města než je hlavní město ostrova, které je plné aut a lidí, ale pár míst určitě stojí za vidění. „Staré“ centrum města je obehnáno kamennými středověkými hradbami, moc historických budov tady ale nenajdete. Většina z nich jich totiž byla zničena během 2. světové války. Dobrým výchozím bodem pro prohlídku města je benátský přístav Enetiko Limani s rybářskými čluny a jachtami a impozantní pevností Frourio Koules.

Pevnost byla postavena v 16. století Benátčany. Z hradeb pevnosti si můžete vychutnat nádherný výhled na město, tyrkysové moře a ostrovy v dáli. Nad vstupní branou pevnosti a na hradbě směrem k moři si všimněte vytesaného okřídleného lva svatého Marka, který byl znakem Benátské republiky. Od pevnosti také můžete pozorovat pozůstatky benátských loděnic, tzv. arsenali.

Přístavní molo má asi 800 m a pokud tady budete brzy ráno, možná narazíte na malý rybí trh. Od přístavu se vydejte do města ulicí 25is Avgoustou, na které se nachází většina zajímavostí. K nim patří kostel sv. Tita (Agios Titos) s blankytně modrým stropem a kopulí, kostel sv. Marka (Agios Markos), který dnes slouží jako koncertní síň a galerie, nebo třeba bývalé místo odpočinku benátské šlechty, budova Enektiki Loggia, v níž dnes sídlí městská radnice.

Cestou půjdete přes rušné náměstí Svobody (Platia Eleftherias) a menší náměstíčko Platia Venizelou s nádhernou kašnou se čtyřmi kamennými lvy a mramorovou nádrží. Posaďte se do jedné z mnoha taveren či kaváren a pozorujte ruch kolem sebe. Zajímá-li vás historie a umění, navštivte za 12 EUR archeologické muzeum (Archaiologiko Mouseio) nebo za 5 EUR menší historické muzeum (Istoriko Mouseio Kritis).

Chania

Druhé největší město na ostrově, kterému se přezdívá krétské Benátky. Ne proto, že by tady byly kanály a gondoly, ale kvůli barevným měšťanským domům, úzkým uličkám a velkolepému benátskému přístavu, kterému dominuje nádherně zrestaurovaný maják. Přístav a jeho okolí jsou velmi živé, plné kaváren, krámků a stánků se suvenýry. V Chanii se po dlouhá staletí vystřídaly proudy nájezdníků, kteří město více či méně zkrášlovaly.

Nejstarší tureckou stavbou je Janičářská mešita ze 17. století, kterou najdete na náměstí u přístavu. Dnes slouží jako výstavní síň. Vydejte se pěšky po nábřeží, po levé ruce si prohlížejte jachty kontrastující s malými rybářskými čluny a po pravé staré benátské loděnice (arsenali) z konce 15. století. Některé z nich jsou zrekonstruovány na výstavní prostory, řemeslnické dílny nebo také Námořní muzeum.

Po molu dojdete až k benátskému majáku, od kterého je nádherný výhled na přístav a za ním tyčící se vrcholky Bílých hor. Všude kolem přístavu se dá příjemně posedět a odpočinout, ale také nakoupit kožené výrobky, šperky, bylinky nebo víno.

V Chanii můžete samozřejmě navštívit i muzea (archeologické, vlastivědné či námořní). Až vás přestane chození bavit, vydejte se na západ od starého města, kde najdete nejhezčí pláže Chanie.

Rethymnon

Na severním pobřeží zhruba uprostřed Kréty pod svahy pohoří Ida leží malebné městečko Rethymnon, které má podobný benátsko-turecký ráz jako Chania. Jádro města je ovšem o dost menší, s křivolakými uličkami a malými náměstími. Dominuje mu náměstí Platia Pethihaki s překrásnou kašnou Rimondi z roku 1626. Kašna má tři vodní nádrže, tři sloupy a tři lví hlavy, kterými vytéká voda.

Kouzlo Rethymnonu poznáme, pokud se budeme bezcílně toulat úzkými uličkami s benátskými domy, malými kašnami a místními tavernami. Velkou atrakcí města je opět benátský přístav s molem a majákem, který je ovšem mnohem skromnější než v Chanii a projdete ho poměrně rychle.

Městu dominuje masivní benátská pevnost Fortezza stojící na skále, která sloužila na ochranu proti pirátům a Turkům. Dodnes se sice dochovalo vnější zdivo pevnosti, ale prostory uvnitř spíš působí jako městský park. Najdete tu třeba mešitu, kostel nebo zbytky kasáren.

Klášter Moni Arkadiou

Na náhorní plošině v nadmořské výšce 500 m zhruba 20 km jihovýchodně od Rethymnonu stojí klášter, který byl založený ve 13. století a ve své době měl i školu a bohatou knihovnu. Nejvíce se proslavil jako bašta odporu proti turecké okupaci. V roce 1866 se tady odehrály krvavé boje za nezávislost. Tehdy se v areálu před Turky ukryly ženy, děti a povstalečtí bojovníci.

Když Turci jejich útočiště po 9 dnech dobyli, nařídil opat vyhodit do povětří sklad střelného prachu, aby se nedostali tureckým útočníkům do rukou. Při obří explozi přišla většina ukrytých Kréťanů, ale i Turků o život. Tento hrdinský čin se tak stal symbolem boje za nezávislost a každý rok osmého listopadu se tato událost připomíná. Klášter je ve tvaru takřka pravoúhlého rovnoběžníku a z venku stále tak trochu připomíná pevnost, protože je obehnán vysokou zdí a najdete tu i střílny. Uvnitř je ale krásné nádvoří s kostelem s renesanční fasádou a zvonicí.

Na levé straně nádvoří v rohu stojí zmíněná zásobárna střelného prachu (původně vinný sklep), která se stala svědkem události z roku 1866 a zůstala bez střechy. Na protější straně nádvoří se nachází křížová chodba a malé muzeum. Na nádvoří vlevo od kostela si všimněte starého cypřiše, v jehož kmenu je památka na obléhání Turky – kulka.

V části kláštera jsou také soukromé cely mnichů, kteří tu dodnes žijí. Turistickou atrakcí je i kostnice umístěná v bývalém větrném mlýnu a postavená v roce 1910, která uchovává ostatky těch, kteří zde zemřeli při zmíněném výbuchu.

Ágios Nikólaos

Městečko ležící asi 60 km východně od Heráklionu sice nemá mnoho historických památek, to mu ale neubírá na kráse. Leží ve svahu nad zálivem Mirabello (česky Pěkný výhled), kterému se přezdívá Záliv bohatých. Dominantou města je vnitřní jezero Voulismeni, které bylo až do 19. století sladkovodní. Pak ale bylo uměle vytvořeným úzkým kanálem propojeno s přístavem a mořem.

Podle dávných pověstí se v jezeře koupala bohyně Athéna a je prý bezedné, nicméně před několika lety byla naměřena hloubka 64 m. Kolem jezera panuje čilý ruch, je tady spousta kaváren, barů a diskoték. Vystoupejte na skálu nad jezerem a naskytne se vám dechberoucí výhled nejen na jezeru, ale i přístav moři a nedaleké ostrovy. Pak si projděte pěší zónou od hlavního mořského přístavu na náměstí Platia Eleftherias s blízkým kostelem Agía Triás.

Budete-li mít čas, vyjeďte 7 km severně z města do turistického střediska pro smetánku, malého městečka Elounda. Patří prý k tomu nejlepšímu a nejluxusnějšímu, co může Kréta nabídnout. Kromě luxusních hotelů tady najdete krásný přístav s rybářskými loďkami, ze kterého také vyjíždějí výletní lodě na ostrov Spinalonga. Benátčané na něm v 16. století postavili pevnost jako ochranu před nájezdy útočníků.

Později se pevnost přece jen dostala pod nadvládu Turků, kteří ale i po nezávislosti Řecka odmítli odejít. Vláda tady proto zřídila kolonii pacientů s leprou, což konečně donutilo Turky ostrov opustit. Malomocní na ostrově byli až do roku 1957. Vyjedete-li nad městečko Elounda, naskytne se vám úchvatný výhled na celý záliv.

Budete-li pokračovat dál po horské silnici, poznáte tu pravou Krétu. Olivové háje, pastviny plné koz krí-krí a ovcí, malé vesničky se zapadlými tavernami nebo také větrné mlýny, které jsou pro tuto oblast typické. Nezapomenutelnou jízdou se vrátíte do města Neapoli na hlavní silnici do Heráklionu.

Plošina Lasithi

Možná byste to neřekli, ale Kréta je dost hornatá. Má dokonce vyšší kopce, než je Sněžka. Ale nemusíte rovnou zdolávat dvoutisícovky, aby se vám naskytla krásná panoramata. I cesta na plošinu Lasithi v pohoří Dikti a nadmořské výšce je velkým zážitkem. Jeďte z Heráklionu směrem na Neapoli, asi po 35 km sjeďte na vesnici Mochos (nebo sledujte ukazatel Lasithi Plateau) a vydejte se na dobrodružnou cestu plnou vlásenkovitých serpentin přes průsmyk Perasma Seli Ambelou.

Jeho hřeben je plný kamenných větrných mlýnů z benátského období, které si můžete i obejít. Dříve jich tu však bývalo mnohem víc. Odtud budete mít neskutečný výhled na nekonečnou hladinu moře a také obrovskou pláň Lasithi. Jakmile průsmyk přejedete, krajina se najednou narovnává, silnice míjí olivovníkové háje, ovocné sady, zeleninová pole a malé vesničky. Dostáváte se do jedné z nejúrodnějších oblastí ostrova.

A právě k zavlažování políček dříve sloužily větrné mlýny, které bohužel byly nahrazeny motorovými čerpadly. Za vesnicí Psychró zahněte doprava k Diktejské jeskyni (Dikteon Andron), nejznámější jeskyni na Krétě. Podle bájí se tady narodil a ukrýval bůh Zeus a jeskyně se tak stala téměř posvátným místem. Ke vstupu do jeskyně se dostanete pěšky nebo na hřbetě osla od parkoviště vzdáleného asi 1 km.

V létě může být výstup kvůli vedru namáhavý, ale není nijak obtížný, i když je celou dobu do kopce. Od vstupu do jeskyně pak sestoupáte 65 m až k malému temnému jezírku. Jeskynní útvary jsou opravdu impozantní, ale radost vám budou kazit davy turistů, které tu jsou téměř pořád. Do jeskyně se platí vstupné 6 EUR.

Po silnici pak můžete objet celou planinu přes malebné vesničky jako Agios Georgios s folklórním muzeem, Agios Konstandinos s řemeslnými výrobky nebo Zenia. Zastavte se v některé z nich a zajděte do typické řecké taverny na oběd nebo jenom víno. Z planiny se zpátky vrátíte do města Neapoli nebo k moři do Ágios Nikólaos.

Matala

Na jihu Kréty v široké zátoce se nachází letovisko obklopené vysokými skalami. Návštěvníky kromě klidného a tyrkysového moře lákají jeskyně vytesané do pískovcových skal nad mořem. Ty vytesali už Římané a používali je jako katakomby, úkryty a pohřebiště. V 60. letech 19. století si z nich udělali útočiště hippies. Jeskyně si můžete volně procházet za symbolické vstupné 2 EUR.

V některých najdete vytesané lavice, rámy dveří a okna. Když vyšplháte do vyšších pater, budete mít krásný výhled na celou zátoku a město. V několika průvodcích jsem četla, že Matala si udržela atmosféru původní vesničky a je klidným letoviskem, musím říct, že to je naopak. I na začátku října bylo městečko plné turistů a atmosféra měla do klidu poměrně dost daleko.

Přesto se mi tam líbilo, protože takové prostředí nikde jinde neuvidíte. Pokud byste chtěli trochu uniknout davům, vydejte se na blízkou pláž Red beach. Budete ale muset vylézt nahoru na skály a pak totéž slézt dolů k moři. Výstup ani sestup nejsou náročné, ale přes letní poledne bych přechod nepodnikala. Pláž je krásná a dobře schovaná, takže tady v hojném množství nacházejí útočiště nudisti.

Na kraji pláže je menší bar. Necelých 30 km od Mataly směrem na sever nesmíte vynechat kouzelné městečko Agia Galini. Původně malá rybářská vesnička už je sice trochu rušnější a turistická, rozhodně si ale zachovala své kouzlo víc než sousední Matala.

Městečko je terasovitě vybudované na svahu kaňonu vedoucímu k moři. Domky jsou na bílo natřené s tyrkysovými dveřmi a okny, porostlé jasmínem, uličky jsou jenom pro pěší a krajina v okolí nabízí velmi hezká panoramata. Kousek od přístavu je malá, ale pěkná pláž.

Palác Phaistos (Faistos)

Co by to bylo za návštěvu Řecka, když byste nenavštívili nějakou starověkou památku? Na Krétě jich je poměrně dost. Nejznámější a nejnavštěvovanější je světoznámý minojský palác Knóssos, který jsme záměrně vynechali, a vybrali si palác ve Faistu.

Není sice tak dokonale zrekonstruovaný, ale i tady si uděláte dobrou představu o tehdejší civilizaci. Palác najdete na jihu centrální části ostrova, asi 60 km od Heráklionu, v místě, ze kterého je nádherný výhled na úrodnou planinu Messara a nejvyšší horu ostrova, Psiloreitis (2.456 m).

První palác byl postaven kolem roku 1.900 př.n.l., který byl zhruba o dvě století později zničen zemětřeseními a požáry. Na jeho ruinách byl postaven nový palác, který byl ovšem také postupně ničen, až kolem roku 1.400 př.n.l. zanikl úplně a s ním i celá minojská kultura. Palác, sídlo místního vladaře, stál na úbočí svahu a vedlo k němu široké schodiště, po kterém ještě dnes můžete vystoupat.

V komplexu bylo hlavní okázalé nádvoří, které v minulosti lemovaly kolonády. Z těch se bohužel nic nezachovalo. V dalších částech areálu najdete oddělené komnaty krále a královny, bazény a spoustu dalších místností, v nichž stále probíhají archeologické práce.

Nejznámějším nálezem je Disk z Faistu, hliněný disk z 2. tisíciletí př.n.l., který má průměr zhruba 15 cm a na němž jsou vyryty hieroglyfy ve tvaru zvířat, květin, lidských postav a dalších znaků podobných písmu.

V areálu je označeno místo, kde byl disk v roce 1908 objeven a prohlédnete si tu i jeho fotografii, originál disku uvidíte v Archeologickém muzeu v Herakleionu. Vstupné do paláce je 8 EUR, snížené 4 EUR.

Soutěska Sarakinas

Na Krétě najdete stovky soutěsek. Některé z nich jsou přístupné pěšky, některé autem a jiné vůbec. Nejznámější soutěskou je Samaria na jihozápadě ostrova, která je zároveň se svou délkou 16 km jednou z nejdelších v Evropě. Sestup začíná na náhorní plošině v nadmořské výčce 1.227 m a končí na pobřeží moře. Tam musíte nasednout na loď a vrátit se do některé z vesnic, kde je silnice.

My jsme bohužel neměli dost času, takže jsme se vydali na jihovýchod Kréty do menší soutěsky Sarakinas, která se nachází asi 16 km od města Ierapetra v pohoří Díkte. Soutěska je dlouhá kolem 2 km, široká od 3 do 10 m. Protéká jí říčka Kriopotamos, která vám v létě nejspíš nebude dělat problémy. V říjnu, kdy jsme soutěsku navštívili my, byla hladina vody vyšší a koryto širší, takže jsme na mnoha místech museli zout boty.

Z počátku pohodová procházka brzy přešla do náročnější. Čím hlouběji do soutěsky půjdete, tím větší překážky budete muset překonávat. Do cesty se vám totiž budou stavět obrovské balvany a skalní stěny, které budete muset přelézat, podlézat, využít něčí pomocnou ruku a přitom čas od času skočit do vody. Rozhodně si vemte dobrou pevnou obuv a nechte si dostatek času.

Soutěska je sice na první pohled krátká, ale snadná procházka to rozhodně není. Počítejte s tím, že jedna cesta vám zabere 1,5 až 2 hodiny. My jsme k soutěsce přijeli poměrně pozdě, proto jsme až na konec nedošli. Na konci soutěsky máte dvě možnosti: buď jít stejnou cestou zpátky, anebo budete pokračovat korytem říčky kousek dál nahoru a doprava přes olivový háj až dojdete zase k silnici.

Tam na vás ale bude muset čekat na auto, nebo se po silnici vrátíte zpátky k začátku soutěsky, kde je i parkoviště. I když si projdete jenom část soutěsky, bude to velký zážitek, protože se nad vámi budou tyčit skalní stěny do výšky 150 m. Soutěska není vhodná pro děti.