V prosinci 2017 jsme využili levné letenky s Ryanair do Budapešti a na 3 dny se tam vydali. Sice jsme tam už byli před pár lety, ale to nám vůbec nevadilo. Myslím, že ani tentokrát jsme Budapešť nenavštívili naposledy. Naší hlavní náplní teď sice byly lázně a vánoční trhy, ale stihli jsme i spoustu dalších věcí. Budapešť mi trochu připomíná Prahu. Hrad na kopci nad řekou s výhledem na celé město, staré mosty, spousta malých uliček, krásná architektura a výborná, byť kalorická, kuchyně. Takže co všechno jde stihnout za 3 dny?

 

1. den

Bydlíme na ulici Teréz korút a ráno se vydáváme pěšky do Velké židovské synagogy v ulici Dohány. Je to jedna z největších synagog na světě a určitě stojí za to, jí vidět. Jsou tam průvodci ve všech možných jazycích, kteří v ceně vstupného dělají okruh po synagoze s výkladem. Celé to trvá asi hodinu, ale můžete se kdykoliv připojit i odpojit. Za synagogou se nachází památník holocaustu v podobě kovové vrby, na jejichž větvích jsou zapsána jména rodin, které zahynuly během holocaustu. Najdete tady také židovský hřbitov a muzeum. My jsme tady strávili asi hodinu.

Odtud jdeme pěšky ulicí Múzeum korút k velké městské tržnici (Vásárcsarnok), což je obrovská dvoupatrová budova z 19. století těsně před mostem Szabadság híd (Most svobody). V přízemí najdete desítky obchodů s maďarskými specialitami od klobás, přes husí játra až po sušené papričky, stánky s ovocem a zeleninou, vínem, masem. V patře jsou hlavně upomínkové předměty, vyšívané dečky, kožené věci, oblečení atd. a v pravé části také několik stánků s hotovým jídlem. Vybírat můžete z polévek, langošů, palačinek a všech možných druhů masa. Nevýhoda je ta, že musíte jíst většinou na stojáka u stolečku a mezi stánky a stolečky je poměrně dost úzká ulička. My si tady tentokrát nedáváme nic, protože je tu hrozně lidí (při naší první návštěvě jsme tady měli gulášovku). Představa, že do nás bude během jídla pořád někdo vrážet, nás vyhání do protější ulice Váci útca, což je pěší zóna a je tam jedna restaurace vedle druhé. Zůstáváme hned na kraji, protože už máme hlad. Dáváme si (jak jinak) velkou gulášovou polévku. Byla hustá, hodně masa i zeleniny.

Pak míříme přes most Szabadság híd (Most svobody), který je 333 m dlouhý a 20,1 m široký. Čtyři sloupy mostu jsou na vrcholech zdobeny bronzovými sochami turulů (maďarský mytologický tvor a státní symbol).

Na druhé (budínské) straně řeky se před vámi bude tyčit vrch Gellért. Dá se vyšplhat až nahoru a když je hezky, je odtud krásný výhled na celé město. My jsme se podívali jen do malého kostelíčku vytesaného ve skále a potom vyrážíme do blízkého hotelu Gellért, ve kterém jsou stejnojmenné lázně. Jsou to staré turecké lázně s nádherným plaveckým vnitřním bazénem a posuvnou střechou, která umožňuje koupání pod širým nebem (v zimě jí ale otevírají jen krátce na vyvětrání). Termální voda je směsicí 13-ti pramenů, které dodávají vodu o teplotě 27- 48 °C s obsahem rádia. K dispozici jsou také parní komory, sauny, masáže a vanové koupele. V létě se můžete rochnit ve venkovním bazénu s vlnobitím. Lázně jsou trochu bludiště, takže vám bude chvíli trvat, než se zorientujete. My tady nakonec trávíme celé odpoledne a v půl sedmé odcházíme celí rozmáčení ven.

Přes stejný most se vracíme zpátky do Pešti a asi půl hodinovou procházkou starým městem podle doporučení nacházíme restauraci Parisi 6 v ulici Párizsi út. Ochutnáváme místní speciality jako kuře na paprice nebo halászlé. Po večeři procházíme vánoční trhy kolem Baziliky sv. Štěpána (Szent István Bazilika), náměstí Vörösmarty a ulice Deák Ferenc út. a zkoušíme Krampampuli. Je to starý hornický nápoj, který se sváří z červeného vína, rumu, cukru, citrónové šťávy, skořice, hřebíčku, hrozinek, datlí a švestek. Musím říct, že se mi jejich trhy líbily mnohem víc než ty pražské. Pak už ulicí Király út. míříme k hotelu. Nachozeno toho máme za celý den až až.

2. den

Od hotelu opět vyrážíme pěšky ulicí Andrássy út, což je nejrušnější budapešťská ulice dlouhá 2,4 km. Najdete na ní krásné paláce, honosné domy, významné kulturní stavby (Státní operu, Ferenc Hopp muzeum, Academy of Music aj.). Kromě toho jde také o oblíbenou a vyhledávanou nákupní zónu, je tady i spousta kaváren, restaurací a divadel. Ne nadarmo je ulice součástí Světového dědictví UNESCO. My jsme došli až na náměstí Hrdinů, v jehož prostředku se nachází 36 metrů vysoký sloup (socha archanděla Gabriela a pod ním 7 knížat se samotným Arpádem v čele). Za pomníkem národních hrdinů stojí v půlkruhu vždy sedm osobností maďarských dějin. Náměstí je z obou stran lemováno Muzeem krásných umění a Halou umění.

Od náměstí zamiřte do městského parku, v němž se nachází lázně Széchenyi, ZOO a hrad Vajdahunyad (dnes Zemědělské muzeum). Nám začalo dost pršet, takže nás opět čkají lázně, tentokrát Széchenyi. Pořád leje, takže zůstáváme až do odpoledne. Zpátky nasedáme na nejstarší linku metra (M1 – „Millenniumi Földalatti Vasút“, česky „malá podzemka“) na evropské pevnině, která vede přímo pod povrchem Andrássyho třídy. Stanice jsou krásně vydlaždičkované, je jich 11, jezdí jenom dva vagóny a určitě stojí za to, si aspoň pár stanic projet. Tato linka byla otevřena už v roce 1896.

Večer se vracíme k Bazilice sv. Štěpána (jen pro zajímavost pojme 8.500 lidí a v kapli svaté Pravice je uložena mumifikovaná ruka krále Štěpána. Po vhození 100 HUF do pokladničky se malá budova ukrývající ruku rozsvítí a vy uvidíte ruku „v plné kráse“). Jen tak couráme starým městem a nasáváme vánoční atmosféru. Podle tripadvisoru hledáme restauraci Kisharang étkezde v ulici Október 6 u. Je to malá typická maďarská restaurace, kde si dáváme plněné papriky s rajčatovou omáčkou a palačinky plněné masem na paprice. A samozřejmě maďarské víno. Totálně nás to odrovnává, ale dezertu málokdy odolám. Navíc když jsme viděli, jak k vedlejšímu stolu nesou buchtičky se šodó, není nad čím váhat. Byly jako od babičky. K hotelu už standardně pěšky, ale spíš se valíme jak sudy. Maďarská kuchyně zrovna moc lehká není.

3. den

Z předchozího dne máme koupenou 24 hodinou jízdenku na MHD, takže ráno nasedáme na metro a popojíždíme na konečnou „malé podzemky“ M1 Vörösmarty. Pak jdeme k řece a přecházíme Řetězový most (Széchenyi Lánchíd), který vznikl podle návrhu uherského hraběte Istvána Széchenyiho z roku 1839. Jsou na něm sochy lvů a byl prvním mostem, který spojoval dvě historická města – Budín a Pešť.

Vyjdeme pěšky k Budínskému hradu a Rybářské baště (Halászbástya). Jezdí tam i lanovka jako na Petřín, ale nejsme lenoši a zase taková makačka to není. Shora je krásný výhled na obě strany – Budu i Pešť. Rybářskou baštu tvoří mj. sedm věží, které reprezentují sedm maďarských náčelníků, kteří vedli své kmeny do současného Maďarska, kde se v roce 895 usadili. Dřív tady byl rybí trh (proto ten název), dneska už „jenom“ spousta turistů. Mně Rybářská bašta připomíná zámek z Disneylandu a výhled odtud je opravdu pohádkový. Před Rybářskou baštou stojí socha sv. Štěpána, prvního korunovaného uherského krále. Na náměstí vedle Bašty je chrám sv. Matyáše, jehož střecha se při hezkém počasí leskne všemi barvami. Pro nás nepochopitelně vystavěli na tomhle historickém místě hotel Hilton, což je stavba v šíleném architektonickém stylu, která sem vůbec nepasuje, a divím se, že tam dodnes stojí. Ale proti gustu… Autobusem pak sjíždíme zpátky do města na zastávku Deák Ferenc tér a naposledy couráme starým městem až ke stanici metra Kálvin tér, kde kolem 14h nasedáme na bus a odjíždíme na letiště.

 

Pokud vynecháte nebo zkrátíte pobyt v lázních, pak určitě stihnete navštívit honosný Parlament (Országház), který je jedním z nejstarších a největších parlamentů světa. Tyčí na pešťském břehu Dunaje a jeho novorenesanční kopule sahá až do výšky 96 metrů. Stejně tak je v Budapešti vysoká i svatoštěpánská bazilika. Své úřední místnosti tu mají prezident i ministerský předseda a v reprezentační Kupolové síni parlamentu jsou vystaveny korunovační insignie včetně slavné svatoštěpánské koruny. I kdybyste nechtěli jít na prohlídku dovnitř Parlamentu, jeho krásu si vychutnáte z Rybářské bašty nebo budínského břehu Dunaje.

Mohlo by se vám hodit: 

Doprava:

Autobus– poprvé jsme jeli do Budapešti autobusem, cesta trvala 6-7 hodin, autobus zastavuje na nádraží Népliget, což je i stanice metra. V centru jste během 15 minut.

Letadlo – podruhé jsme letěli za 600,- Kč (zpáteční na osobu), let trvá 50 minut. Z letiště můžete jet autobusem číslo 200E na konečnou stanici modré linky metra „Köbanya-Kispest“. Odtud už snadno dojedete přímo do centra metrem. Celková doba cesty je asi 50 minut a bude vás to stát 530 HUF (na 100 min jízdy). Můžete také využít expresní linku 100E bez přestupu přímo do centra města (staví jen na Kálvin Tér a Deák Ferenc Tér). Jedna jízda vyjde na 900 HUF a jízdenku není možné použít na jiné linky, takže pokud pak chcete někam pokračovat metrem, musíte si koupit další jízdenku.

Vlak – jezdí sem i ČD, ale my jsme vlak zatím nevyzkoušeli.

MHD:

Hlavní sítí celé budapešťské MHD je metro. Má čtyři linky – M1, M2, M3 a M4, které jsou v běžném hovoru nazývány spíše svými barvami – žlutá, červená, modrá a zelená. Nejstarší je linka M1. Samozřejmostí je síť tramvají (všechny jsou žluté), autobusů a trolejbusů. Všude jsou plánky a v dopravě se dá dobře vyznat. Akorát musíte všechny názvy číst, protože podle sluchu se nechytnete (pokud neumíte maďarsky).

Jízdné: jednorázová (nepřestupní) jízdenka – 350 HUF

přestupní jízdenka (2 jízdy, platná 100 min) – 530 HUF

24 hodinová jízdenka – 1650 HUF

blok 10 jízdenek – 3.000 HUF

od 65 let jízdné zdarma

Jízdenky koupíte v trafikách i automatech, ve kterých se dá platit kartou.

Ceny:

Lázně Gellért – vstup 5.300 HUF na celý den, kratší vstupy možné nejsou. (www.gellertbath.hu)

Lázně Széchenyi – vstup 5.200 HUF na celý den, dají se koupit i kratší (2 h) vstupy. Rozdíl v ceně je ale minimální, takže se to moc nevyplatí. (www.szechenyibath.hu)

Synagoga – vstup 4.000 HUF, v ceně je možnost využít prohlídku s výkladem (bohužel ne v ČJ). (www.greatsynagogue.hu)

Gulášová polévka – kolem 1.200 HUF

Husí játra v plechovce (v městské tržnici) – kolem 5.000 HUF (dají se koupit i levnější, ale nebudou dobrá)

Svařák – 500 až 1.000 HUF (podle toho, jak moc v centru jste a jestli chcete 2 nebo 3 deci)

Láhev vína (v obchodě) – od 800 HUF (pokud nebudete kupovat úplně nejlevnější krabicáky)

Cikánská pečeně – 1.990 HUF (velká porce), 1.195 HUF (menší porce)